Priváhta sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid buvttadeaddjit
Priváhta sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid buvttadeddjiid, dehege fitnodagaid, organisašuvnnaid ja vuođđudusaid, ossodat oba sode-bálvalansuorggis lea juo sulaid 22 proseanta. dat doibmet sihke almmolaččat ja priváhta ruhtaduvvon márkaniin.
Priváhta sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusat dievasmahttet almmolaš bálvalusaid. Priváhta bálvalanbuvttadeaddjit sáhttet vuovdit bálvalusaideaset juogo buresbirgenguovlluide, gielddaide dehe njuolga áššehasaide.
Bálvalusat, mat buvttaduvvojit buresbirgenguovlluide, sáhttet leat visot bálvalusat, maid háhkan ii lágas gildojuvvon sierra (ee. sosiálagohcin, birrajándorgohcin). Háhkama vuollásaš bálvalusat galget leat sisdoaluset, viidodagaset ja mearálaš ossodagaset dáfus dakkárat, ahte buresbirgenguovlu bastá fuolahit buot diliin ordnenovddasvástádusas áššáigullevaš ollahuhttimis. Buresbirgenguovllu bálvalusain sáhttá adnojuvvot priváhta bálvalanbuvttadeaddjis háhkkojuvvon bargovuoimmi oastinbálvalusaid háhkan seammalágán eavttuiguin.
Sosiála- ja dearvvašvuohtaministeriija válmmastallá láhkaásaheami, mii guoská bálvalusaid, ja das lea ovddasvástádus priváhta bálvalanbuvttadusa almmolaš stivremis.
Priváhta sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid seađahusat:
- Láhka priváhta sosiálabálvalusain 922/2011 (suomagillii)
- Sosiála- ja dearvvašvuohtaministeriija ásahus priváhta sosiálabálvalusain 1053/2011 (suomagillii)
- Láhka priváhta dearvvašvuohtafuolahusas 152/1990 (suomagillii)
- Ásahus priváhta dearvvašvuohtafuolahusas 744/1990 (suomagillii)
Sosiála- ja dearvvašvuođa bálvalusaid dárbu lassána
Álbmoga agáiduvvama mielde sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid dárbu šaddá ain. Vai dárbui bastá dávistuvvot, de dárbbahuvvojit almmolaš bálvalusaid báldii maid priváhta bálvalusat. Fitnodagain lea maid dehálaš rolla guovllu eallinvuoimmálašvuođa dáfus.
Dábálaččamus priváhta sosiálabálvalusat leat
- allaagagiid bálvalanorrun
- allaagagiid ja lápmásiid ruovttubálvalusat
- mánáid ja nuoraid lágádus- ja bearašdikšun
- mánáid beaivedikšun
Dábálaččamus priváhta dearvvašvuođa bálvalusat leat
- fysioterapiijabálvalusat
- doaktára ja bátnedoaktára vuostáváldindoaibma
- bargodearvvašvuođa fuolahus
Eatnasat priváhta dearvvašvuohtabálvalusaid doibmet Lulli-Suomas ja stuorimus gávpogiin.
Mávssut ja buhtadusat
Buresbirgenguovlu sáhttá láhkaásaheami ravdaeavttuid vuhtii válddedettiin oastit priváhta sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid iežas čujuhan áššehassii. Dalle áššehas máksá bálvalusain áššehasmáksolága mielde.
Buresbirgenguovllu oastin priváhta bálvalusaid máksimii sáhttá geavahit maid bálvalusseđeliid. Buresbirgenguovlu mearrida, ahte váldágo dat dat bálvalusseđela atnui ja maidda bálvalusaide dat addá seđela.
Buohcanoadju buhtte buohccái oasi priváhta doaktáriid ja bátnedoaktáriid bálkkašumiin. Buhtadusat ohccojuvvojit Kelas.
Lobivuloš doaibma
Sosiálafuolahusa bálvalusaid addin lea lobivuloš birrajándora bálvalusaid oasil. Earáin go birrajándor priváhta sosiálabálvalusain galgá dahkkojuvvot čálalaš ilmmuhus dan buresbirgenguvlui, gos bálvalusat addojuvvojit.
Dearvvašvuohtafuolahusa bálvalusaid addin priváhta lea lobivuloš. Lohpi ii dattetge dárbbahuvvo dalle, go bálvalusat addojuvvojit priváhta ámmáthárjeheaddjin dehe go bargoaddi ordne ieš bargodearvvašvuođa fuolahusa láhkageatnegahtton bálvalusaid.
Sosiála- ja dearvvašvuohtasuorggi bearráigeahču virgedoaimmahat Valviras lea riikkaviidosaš koordinašuvdnaovddasvástádus sosiála- ja dearvvašvuohtafuolahusa bearráigeahčus. Guovlohálddahusvirgelágádusas (GUVI) lea váldoovddasvástádus bálvalusaid bearráigeahčus guovlluineaset. Buresbirgenguovlluin priváhta bálvalusaid bearráigeahču ovddasvástádus lea sosiála- ja dearvvašvuohtasuorggis dehe eará dávisteaddji doaibmaorgánas. Dearvvašvuođa ja buresbirgejumi lágádus (DBL) čoaggá dieđuid priváhta sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusain.