Hyppää sisältöön
Stáhtaráđđi ja ministeriijat Media

Ráđđehusa evttohus sode-ođastussan ja ođastusa láhkaevttohus ovdána riikkabeivviide

SisäministeriöSosiaali- ja terveysministeriöValtiovarainministeriö
8.12.2020 10.12
Dieđáhus

Ráđđehus evttoha buresbirgenguovlluid vuođđudeami ja sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa lágideami ođasteami. Evttohusa mielde buresbirgenguovllut vuođđuduvvole nu jođánit go vejolaš lágaid dohkkeheami ja nannema maŋŋel. Lágat boađále fápmui muttuid mielde, oassi 1. suoidnemánus 2021 ja loahppa 1. ođđajagimánus 2023. Ollislašvuođa fápmuiboahtin gáibida riikkabeivviid dohkkeheami. Ráđđehus lea addán evttohusa riikkabeivviide 8. juovlamánu.

Sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa ođastusa mihttomearrin lea unnidit buresbirgen- ja dearvvašvuođaerohusaid, dorvvastit ovttaveardásaš ja alla dási sosiála- ja dearvvašvuođa- ja gádjunlágádusbálvalusaid, buoridit bálvalusaid fidnema ja beasatlašvuođa, dorvvastit gelbbolaš bargiid fidnema, vástidit hástalusaide, maid servodatlaš nuppástusat buktet ja lassin goazahit goasttádusaid lassáneami ja buoridit dorvvolašvuođa.

Sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa barggut 22 lágideaddji ovddasvástádussan 

Evttohusa mielde Supmii šattale 21 buresbirgenguovllu, maidda sirdojuvvole dál gielddaid ja gieldaovttastumiid ovddasvástádussii gullevaš sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa barggut. Uusimaa sierračovdosa dáfus Uusimaas livčče njeallje buresbirgenguovllu. Helssega gávpoga ovddasvástádussan bázále sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa lágideapmi. Dán lassin Uusimaa sierrabuohccedivššus vástidivččii HUS-ovttastupmi. Dearvvašvuođafuolahusa lágidanovddasvástádus meroštallojuvvolii lágas ja lágidansoahpamušas sierra. Dan juogadivčče guovllu buresbirgenguovlu, Helssega gávpot ja HUS-ovttastupmi. 

Gádjunlágádus livččii buresbirgenguovlluin sierra, sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa bálddalas doaibmansuorgi. Gádjunlágádusas buresbirgenguovllu bálvalandássi galggalii vástidit riikkaviidosaš, guovllulaš ja báikkálaš dárbbuid ja dat galgá ráhkkanit lihkohisvuođaide ja uhkideaddji diliide iežas guovllus. 

Buohccedikšunbiriid ja sierrafuolahusbiriid doaibma sirdašuvalii buresbirgenguovlluide. Seamma ládje oahppofuolahusa kuráhtor- ja psykologabálvalusaid lágidanovddasvástádus sirdašuvalii buresbirgenguovlluide. Buresbirgema ja dearvvašvuođa ovddideamis vástidivčče sihke buresbirgenguovllut ja gielddat. Birasdearvvašvuođafuolahusa lágideapmi bázálii ollásit gielddaide.

Buresbirgenguovllu alimus mearridanorgánan válljejuvvo guovlostivra njuolggoválggaiguin.  Buresbirgenguovllu doaimmat jođihuvvole buresbirgenguovlostrategiija mielde, man dohkkeha guovlostivra. Guovlostivra mearrida maiddái buresbirgenguovllu organisašuvdnaráhkadusas.
Sode-lágidanlágas mearriduvvolii sosiála ja dearvvašvuođafuolahusa lágidanovddasvástádusas, buresbirgejumi ja dearvvašvuođa ovddideamis, lagašbálvalusaid ja gielalaš vuoigatvuođaid dorvvasteamis, buresbirgenguovlluid oktasašdoaimmas ja lassin stivremis ja gohcimis.  Gádjunlágádusa lágidanlágas mearriduvvolii gádjunlágádusa lágidanovddasvástádusas, plánemis ja ovddideamis ja lassin stivremis ja gohcimis.

Lágideaddji rolla, ovddasvástádus ja geatnegasvuođat dárkkálmahttojit

Evttohusas meroštallole dárkileappot buresbirgenguovlluid lágidanovddasvástádusat.  Buresbirgenguovllus galggale leat sihke doarvái olu máhttu, doaibmannávccat ja gearggusvuohta vástidit sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa lágidandoaimmain buot dilálašvuođain. Daidda gullet maiddái hehttehus- ja spiehkastatdilit. Buresbirgenguovllus galggale leat barggus ámmátbargit ja eará bargit, mat doaimmaide dárbbašuvvojit. Dán lassin das galggale leat hálddus áššáigullevaš doaibmanlanjat, doaibmanbiergasat ja eará dárbbašlaš doaibmaneavttut. Buresbirgenguovllus galggalii leat maiddái doarvái olu sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa bálvalanbuvttadeapmi, mas ii goittotge gáibiduvvo liigekapasitehta doalaheapmi. 

Lágidanovddasvástádus sisttisdoallá ovddasvástádusa lágas mearriduvvon doaimmain, mearrideapmi, buvttadeapmi gohcin, bálvalusaid oktiiheiveheapmi ja eiseváldái gullevaš doaibmanválddi geavaheapmi. Buresbirgenguovlu vástidivččii maiddái earret eará eastadeaddji sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusas, skuvlen- ja dutkandoaimmas, spiehkastat- ja hehttehusdiliide ráhkkaneamis ja fuolahussihkarvuođas. 

Buresbirgenguovllut livčče almmusvuoigatvuođalaš servodagat, main livččii iešstivrejupmi iežaset guovllus. Ođđa buresbirgenguovllut vástidivčče Nannán-Suomas dálá eanangoddeguovlluid, muhto Uusimaa eanangoddi juhkkojuvvolii Uusimaa sierračovdosiin. Buresbirgenguovlluid alimus mearridanorgána livččii guovlostivra, mii válljejuvvo válggaiguin. 

Sosiála- dearvvašvuođafuolahusa guovllulaš heiveheami, ovddideami ja ovttasbarggu várás hábmejuvvole vihtta iešguđet ovttasbargoguovllu (OBG). Ovttasbargoguvlui gullevaš buresbirgenguovllut čálále ovttasbargosoahpamuša njeallje háve jagis.

Oastinbálvalusat ja láigobargiid geavaheapmi 

Evttohusas meroštallole dárkileappot sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa oastinbálvalusaid dábálaš eavttut. 

Sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid oktasašbuvttadeapmi livččii ain vejolaš, go fal váldá vuhtii láhkaásaheami eavttuid. Priváhtta bálvalanbuvttadeddjiin sáhtálii oastit buot bálvalusaid, maid oastin ii gildojuvvo lágas sierra. Bálvalusaid oastimis sáhttá geavahit dás duohkoge bálvalanseđela. 

Buresbirgenguovlu sáhtálii oastit áššehasa várás sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid priváhtta bálvalanbuvttadeaddjis soahpamušain. Dát dahkko dalle, jos bálvalusaid oastimii livččii dárbu bargguid vuogálaš dikšumii. Oastinbálvalusat galggale leat sisdoaluset, viidodagaset ja oasiset dáfus dakkárat, ahte buresbirgenguovlu basttálii ollašuhttit juohkelágan dilálašvuođain iežas lágidanovddasvástádusa. 

Buresbirgenguovlu ii sáhtále oastit priváhtta bálvalanbuvttadeaddjis earret eará lágidanovddasvástádussii dahje almmolaš hálddahusbargui gullevaš bargguid, sosiálabarggu, sosiálagohcima dahje dearvvašvuođafuolahusa birrajándora gohcima. Buresbirgenguovlu sáhtálii goittotge oastit bargiid ja láigobargiid dan iežas bargiid lassin. Priváhtta bálvalanbuvttadeaddji galggalii dievasmahttit priváhtta dearvvašvuođafuolahusas addojuvvon lágas ja priváhtta sosiálabálvalusain addojuvvon lágas mearriduvvon eavttuid. Buresbirgenguovlu gozálii priváhtta bálvalanbuvttadeaddji ja maiddái dan vuolit lágideddjiid. Priváhtta bálvalanbuvttadeaddji gozálii iežas vuolit lágideddjiid. 

Fápmuibidjanláhkaevttohusas mearriduvvolii sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa oastinbálvalansoahpamušaid lobihisvuođas dihto dilálašvuođain ja buresbirgenguovllu vejolašvuođas cealkit soahpamuša luovos ja lassin priváhtta bálvalanbuvttadeaddji vejolašvuođas oažžut buhtadusa. 

Stáhta stivren 

Stáhta stivrelii buresbirgenguovlluid bistevaš ja vuorrováikkuhuslaš stivrenvuogádaga dáfus.  Buresbirgenguovlluid stivren livččii strategalaš ja dat čujuhuvvolii bargguid dikšumii ja daidda guovddáš áššiide, mainna sihkkarastojuvvo ruhtadeapmi.

Stáhtaráđđi nannelii juohke njealját jagi sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa strategalaš ulbmiliid. Buresbirgenguovllut galggale váldit ulbmiliid vuhtii iežaset doaimmain ja lassin sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ovttasbargoguovllu ovttasbargosoahpamuša válmmaštallamis.

Sosiála- ja dearvvašvuođaministeriija oktavuhtii vuođđuduvvolii ráđđádallangoddi. Stáhtaráđđi ásaha dan njeallje jahkái. Dan bargun livčče čuovvut ja árvvoštallat sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ollašuvvama ja doarjut sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa riikkaviidosaš stivrema. Sisministeriija oktavuhtii vuođđuduvvolii gádjunlágádusa ráđđádallangoddi. Stáhtaráđđi ásaha dan njeallje jahkái. Dan bargun livčče čuovvut ja árvvoštallat gádjunlágádusa ollašuhttima ja doarjut gádjunlágádusa riikkaviidosaš stivrema. 

Seamma ládje sisministeriija oktavuhtii vuođđuduvvolii gádjunlágádusa ráđđádallangoddi, man stáhtaráđđi ásahivččii njeallje jahkái. Dan bargun livččii gádjundoaimma ollašuhttima čuovvun ja árvvoštallan ja maiddái gádjundoaimma riikkaviidosaš stivrema doarjun. 

Sosiála- ja dearvvašvuođaministeriija, sisministeriija ja ruhtaministeriija ráđđádalale guđege buresbirgenguovlluin juohke jagi. Ráđđádallamiin čuovole, árvvoštalale ja stivrele strategalaččat buresbirgenguovllu sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa lágideami.

Buresbirgenguovlluid stivrema oktasaš diehtovuođđu sisttisdoalalii buresbirgenguovllu ássiid, ekonomiija ja sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa lágideami dieđuid ja loguid. 

Buresbirgenguovlu galggalii čállit juohke jagi investerenplána. Dan dohkkeheamis mearridivčče sosiála- ja dearvvašvuođaministeriija ja sisministeriija. Dohkkehuvvon investerenplána lea eaktun buresbirgenguovllu ođđa investeremiidda ja opmodaga luohpadeapmái. 

Buresbirgenguovlluid ja gielddaid ruhtadeapmi

Sode-ođastusa oktan ulbmilin lea almmusekonomiija goasttádusaid lassáneami goazaheapmi. Evttohuvvon ruhtadanmálle viggá dorvvastit dán ulbmila. Stuorra ođastusat sisttisdollet goittotge álo maiddái stuorra nuppástusgoasttádusaid. Go buot nuppástusgoasttádusat váldojit vuhtii, de ođastus geahnohuhttá almmolaš ekonomiija dássedeattu 2020-logus. Dán maŋŋel goasttádusat geahppánišgohtet.

Buresbirgenguovlluid doaibma ruhtaduvvolii eanaš stáhta ruhtademiin ja oassái áššehasmávssuiguin. Dat berrojit bálvalusaid geavaheddjiin. Ruhtadeamis mearriduvvolii lágas buresbirgenguovlluid ruhtadeamis. 

Buresbirgenguovlluid ruhtadeapmi gokčojuvvolii almmolaš ruhtademiin. Dat juhkkojuvvolii guovlluide ássiid rehkenastojuvvon sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa bargguid bálvalandárbbu ja govviduvvon diliid mielde. Dán lassi oassi ruhtadeamis mearrašuvalii ássiidlogu vuođul ja buresbirgejumi ja dearvvašvuođa ovddideami kritearaid vuođul. Gádjunlágádusa ruhtadeapmái váikkuhivččii dán lassin riskagerddon. 

Sosiála ja dearvvašvuođafuolahusa rehkenastojuvvon ruhtadeapmi vuođđuduvalii dearvvašvuođa-, boarrásiid- ja sosiálafuolahusa bálvalandárbogerddonii, mii govvida bálvalandárbbu. Dáid gerddoniin rehkenastimis adnole dieđut ee. álbmoga ahke- ja sohkabeallejuogus, buohcamis ja sosioekonomalaš beliin ja bálvalusaid geavaheamis ja goasttádusain, mat šaddet bálvalusaid geavaheamis. Guđege buresbirgenguovllu nammii boađále dearvvašvuođa-, boarrásiid- ja sosiálafuolahusa bálvalangerddonat, mat govvidivčče buresbirgenguovllu ássiid bálvalandárbbuid nuppiid buresbirgenguovlluid ektui. 

Sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa goluid lasiheaddji dárbodahkkiid ja daidda gullevaš gerddoniid meroštallan ollašuhttolii nu, ahte guđege dahkkái meroštallole sierra gerddonat daid dábálašvuođa ja goasttádusaid dáfus. Ovdamearkka dihte dearvvašvuođafuolahusa dárbodahkkin válljejuvvole oktiibuot sullii 50 buohcuvuođa, maid goasttádusat leat stuorrát. Ođđa dárbodahkkin váldojuvvole vuhtii dálá stáhtaoasusvuogádaga viidábut maiddái sosioekonomalaš bealit. Dat govvidit boađuid, skuvlejumi, ovtta rávesolbmo bearraša, siviilaseađu, okto ássama ja váldodoaimma. 

Dárbodahkkit ja gerddonat vuođđuduvvet DHL cuoŋománus 2020 almmustuvvan dutkamuššii . Dárbodahkkit ja gerddonat árvvoštallole lága fápmuiboahtima maŋŋel jeavddálaččat, ja dat beaivádahttole ruhtadeami mearrašuvvanvuođustussan. 

Go ruhtadanovddasvástádus sirdašuvvá gielddain stáhtii, galgá stáhta ruhtadeami lasihit ja gielddaid boađuid geahpedit dađi mielde go ruhtadanovddasvástádus sirdašuvvá dain eret. Vai oppalašvearroceahkki ii badjánivčče, de gielddat geatnegahttole geahpedit gieldavearu. Gieldavearu geahpádus livččii 13,26 proseantaovttadaga buot gielddain. Maiddái gielddaid oassi servodatvearu buvttadeamis geahpeduvvolii ja stáhta oassi fas lasihuvvolii dađi mielde. Vearuhusa nuppástusat ollašuhttole vearrogeatnegasaid dáfus nu neutrála dásis go vejolaš. Vearroráhkadusa nuppástusat eai fápmui boađedettiin lasit vearuhusa. 

Buresbirgenguovllus ii livčče vuoigatvuohta váldit guhkesáigge loana. Loana sáhtálii goittotge váldit investeremiid ruhtadeapmái loanaváldinfápmudusa rámma siste. Dan mieđiha stáhtaráđđi. Dán lassin mearriduvvolii hohpolaš ja vealtameahttun investerema lasseloana addima vejolašvuođas. 

Gádjundoaimma lágideapmi

Evttohusa mielde gádjundoaimma lágidivčče boahtteáigge buresbirgenguovllut ja Helssega gávpot, mat vástidivčče maiddái sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa lágideamis iežaset guovllus. Gádjunlágádusat sáhtále ain buvttadit vuosttašdikšobálvalusaid dearvvašvuođafuolahussii. Dál gádjunlágádusat dikšot juohke jagi sullii 500 000 hohpolaš vuosttašdikšobarggu. Gádjunlágádus livččii goittotge boahtteáigge sierra, sosiála- ja dearvvašvuođadoaimmain buohtalas doaibmansuorgi. 
 
Ođastusa mielde stáhta stivren gádjundoaimmas nanosmuvalii. Nannosut riikkaviidosaš stivren buoridivččii ain ovttaláganut ja dađi mielde ovttaveardásut gádjundoaimma bálvalusaid buvttadeami olles riikkas. Ulbmilin lea maid ovddidit gádjundoaimma bargguid riikkaviidosaš vuogádahkan. 

Sisministeriija addá iežas sierra dieđáhusa, mii guoská gádjundoaimma lágideami.

Bargiid sirdin 

Ođastus mearkkašivččii stuorra organisašuvnnaid siskkáldas nuppástusaid ja bálvalusaid lágidannuppástusaid. Dat váikkuhit hui olu bargiid bargguide ja sajáiduvvamii. Buresbirgenguovlluid bargin jagi 2023 sirdašuvale fitnodatluobaheamis sullii 172 900 olbmo 332 gielddas dahje gieldaovttastumis. Jagi 2018 statistihkaid mielde ođastusa mielde bargiid bargofápmogoasttádusat leat árvvoštallamiid mielde sullii 10,7 miljárdda euro jagis nappo sullii 52 % buot gielddaid ja gieldaovttastumiid bargofápmogoasttádusain. 

Gielddaid ja gieldaovttastumiid sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa bargit sirdašuvale bargguideaset mielde ollásit buresbirgenguovlluid bálvalussii. Dán lassin gielddaid oahpahusdoaimmas sirdašuvale buresbirgenguovllu bálvalussii oahpahusfuolahusa kuráhtorat ja psykologat. Gielddaid oktasaš doarjjabálvalusaid bargi sirdašuvalii buresbirgenguovllu bálvalussii, jos olbmo dálábargguin unnimusat bealli guoská gieldda sosiála- dahje dearvvašvuođafuolahusa dahje gádjundoaimma bálvalusaide. Bargit sirdašuvale fitnodatluobaheami prinsihpaid mielde ng. ovddeš bargin ja seailluhivčče sirdašuvvanmuttus iežaset bargo- dahje virgegaskavuhtii gullevaš vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid. 

Ođastus eaktuda ordnedallamiid, ja dat válmmaštallole jagiid 2021 ja 2022 oktasašdoaimmas buresbirgenguovlluiguin, gielddaiguin ja gielddaid bargiid ovddasteddjiiguin. Gieldda bargoaddi ja bargiid oktasašdoaimmas addojuvvon láhka viiddiduvvolii guoskat maiddái buresbirgenguovllu. Lassin eará gieldalaš bálvalangaskavuođa láhkaásaheami heiveheapmi viiddiduvvo guoskat buresbirgenguovllu bargiid, iige bargiid sajádat nuppástuva dán dáfus.

Opmodat- ja vealgeeriid sirdin

Buohccedikšunbiriid ja sierrafuolahusbiriid gieldaovttastumit sirdašuvale buresbirgenguovlluide oktan daid váriiguin ja velggiiguin. Gielddaid ja eará gieldaovttastumiid sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa luovos opmodat, soahpamušat ja sirdašuvvi bargiid luopmobálkávealgi sirdašuvale buresbirgenguovlluide buhtadusa haga. 

Buresbirgenguovlu láigohivččii iežaset oamastussii sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa doaibmanvisttiid, mat leat báhcán. Visttit láigohuvvole golbma jagi sirdašuvvanáigodahkii, man buresbirgenguovlu sáhtálii guhkidit lassejagiin. Buohccedikšunbiriid ja sierrafuolahusbiriid velggiide, mat sirdašuvvet buresbirgenguovlluide, mieđihuvvolii stáhtadáhkádus. Dainna dorvvastuvvolii velgoheddjiid sajádat ja seailluhuvvole loanat nolláriskaluohkás. Sirdimat ollašuhttole čielggadusaid vuođul, maid gielddat ja gieldaovttastumit čállet. 

Opmodatordnedallamiin sáhttet šaddat gielddaide lassegolut, maidda gielddat eai sáhte ieža váikkuhit. Dán dihte evttohus sisttisdoallá vuođđoláhkaváljagotti eaktu buhtadusheiveheamis. Evttohusaid mielde gielddas livččii vuoigatvuohta oažžut buhtadusa dain ordnedallangoasttádusain, mat dahkkojit gieldda opmodahkii, dalle go dat mannet badjel lágas mearriduvvon buhtadusrájáid. 

Láhkaevttohusas viiddis váikkuhusaid árvvoštallan

Váikkuhusaid árvvoštallamis leat sihke njuolggadusevttohusaid váikkuhusaid árvvoštallama ja ráđđehusa evttohusaid čállinrávvaga mielde govviduvvon evttohuvvon ođastusa guovddáš váikkuhusat. Ekonomalaš váikkuhusat leat árvvoštallojuvvon erenomážit gieldaekonomiija, stáhtaekonomiija, buresbirgenguovlluid ekonomiija ja vearrovuogádaga ja opmodatordnedallama dáfus. Dán lassin leat árvvoštallon ođastusa váikkuhusat ealáhagaid ruhtadeapmái ja ICT-bálvalusaide ja ollislašváikkuhusat almmolaš ekonomiijai. Ođastusa váikkuhusat guovlojuhkui ja ICT-bálvalusaide gieđahallojedje cealkámušmuttus sierra duogášnotáhtain. Dán lassin ođastusa nuppástusgoasttádusat leat árvvoštallojuvvon. 

Eiseváldeváikkuhusaid árvvoštallamis buktojedje ovdan váikkuhusat gielddaid ja buresbirgenguovlluid organisašuvnnaide, soahpamušhálddahusa doaimmaide, gohcineiseválddiide ja duopmostuoluide. Váikkuhusat Ålándii árvvoštallojedje sierra. Dán lassin áššehasmávssuid harmoneren, diehtosuodjeváikkuhusat ja eiseválddiid resursadárbbut árvvoštallojedje.

Servodatlaš váikkuhusat árvvoštallojedje sihke vuogádatdásis ja maiddái dan dáfus, mo dat váikkuhit olbmuide. Erenomášfuomášupmi giddejuvvui árvvoštallamis ođastusa váikkuhusain iešguđet olmmošjovkui ja riikkavulošváikkuheapmái. Váikkuhusat bargiide, gearggusvuhtii  ja ráhkkaneapmái ja servviide árvvoštallojedje. Dán lassin árvvoštallojedje váikkuhusat gielalaš vuoigatvuođaide ja vuođđo- ja olmmošvuoigatvuođaide. 

Ođastusa váikkuhusat bálvalusaid buvttadeapmái árvvoštallojedje áššehasaid bálvalusaid oastima sihke láigohuvvon ja eará ládje bálkáhuvvon bargiid dáfus. Dán lassin árvvoštalloledje ođasmahttima váikkuhusat fitnodagaide.

Ráđđehusa evttohus sisttisdoallá guovddáš njuolggadusaid 

Ráđđehusa evttohus sisttisdoallá buresbirgenguovlluid vuođđudeami, bargguid sirdima ja doaimma guovddáš njuolggadusaid. Dat leat guovlojuohku, barggut, hálddahusa ja ekonomiija dikšun ja dárkkisteapmi, ruhtadeapmi ja stáhtaoassenuppástusat, vearuhus ja almmolaš hálddahuslágaid heivehannjuolggadusat. Evttohus sisttisdoallá oktiibuot 50 láhkaevttohusa.  

Vuođđudeami, bargguid sirdima ja doaimma dáfus guovddáš lágat, mat ásahuvvojit, leat: 

  • láhka buresbirgenguovllus
  • láhka sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa lágideamis 
  • láhka gádjundoaimma lágideamis 
  • buresbirgenguovlo- ja eanagoddejuohkoláhka
  • láhka sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa lágideamis Uusimaas 
  • láhka sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa guoski ođastusa čađaheamis ja dása guoski lága fápmudeamis 
  • láhka buresbirgenguovlluid ruhtadeamis

Dán lassin ráđđehus evttoha nuppástusaid gielddaid stáhtaoasi ja vearuhusa láhkaásaheapmái ja buresbirgenguovlluid bargiide ja muhtin eará dábálaš hálddahusa láhkaásaheapmái. 

Áigerámma – oassi lágain fápmui geasset 2021

Ráđđehusa evttohusa mielde buresbirgenguovllut vuođđuduvvole jođáneamos lági mielde fápmudanlága fápmudeami maŋŋel. Ráđđehus evttoha lága fápmudanáigin 1.7.2021. HUS-ovttastupmi vuođđuduvvolii vuođđosoahpamuša dohkkehemiin. Vuosttaš guovloválggat doaimmahuvvole 2022. Guovloválggat eai guoskkale Helssega gávpoga ássiid. 

Vuosttaš muttus buresbirgenguovlluid gaskaboddasaš hálddahus ja guovloválggaid maŋŋel válljejuvvon guovlostivrraid doaimma álgima maŋŋel buresbirgenguovllut válmmaštalale doaimma organiserema ja bargiid ja opmodaga sirdima ovttas gielddaiguin ja gieldaovttastumiiguin. Sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ja gádjunlágádusa ja eará sierra mearriduvvon bálvalusaid ja bargguid lágidanovddasvástádus sirdašuvalii buresbirgenguovlluide jagi 2023 álggu rájes.

Evttohussii gullevaš lágaid fápmudeapmi dahkkojuvvo muttuid mielde, nu ahte oassi boađálii fápmui 1.7.2021 ja oassi 1.3.2022 go ođđa guovlostivrrat álggahit doaimmaideaset. Maŋimus lágat boađále fápmui 1.1.2023. Evttohussii laktásivčče maiddái sirdašuvvanáiggit. Ulbmilin lea, ahte ođastusa fápmudanláhka boahtá fápmui 1.7.2021. Dán lassin buresbirgenguovlluin addojuvvon láhka heivehallolii oassái juo seammás buresbirgenguovlluid doaimmaide.

Sode-ođastusa dihte šaddet teknihkalaš nuppástusdárbbut viidát maid eará láhkaásaheapmái. Nuppástusaid válmmaštallan lea álggahuvvon ja nuppástusevttohusat buktojit riikkabeivviid gieđahallamii giđđat 2021. 

Mildosat ja liŋkkat

Lassedieđut 

ministtar Kiuru erenomášveahkki Laura Lindeberg, 0295 163 109, ovdanamma.goargu(at)stm.fi
ossodathoavda Kari Hakari, SDM, tel. 02951 5163642, ovdanamma.goargu (at)stm.fi 
ráđđehusráđđeaddi Auli Valli-Lintu, SDM, tel. 02951 63463, ovdanamma.goargu (at)stm.fi
finánsaráđđeaddi Tanja Rantanen, RM, tel. 02955 30338, tanja.rantanen(at)vm.fi (rahoitus)
ráđđehusráđđeaddi Minna-Marja Jokinen, RM, tel. 02955 30018, minna-marja.jokinen(at)vm.fi (hálddahus, opmodat ja bargit)
bajithoavda Jani Pitkäniemi, RM, tel. 02955 30494, jani.pitkaniemi(at)vm.fi
gádjunbajithoavda Kimmo Kohvakka, sisministeriija, tel. 0295 488 400, [email protected]
ráđđehusráđđeaddi Ilpo Helismaa, sisministeriija, tel. 0295 488 422, ilpo.helismaa(at)intermin.fi

---

Haldâttâs iävtuttâs soti-uđâsmitmin já uđâsmittem kyeskee lahâasâttem ovdán ovdâskoodán (tiedote inarinsaameksi)

Halltõõzz eʹtǩǩõs soti-oođummšen da oođummuž kuõskki lääʹjjšiõttummuš ouddne eeʹttiǩ-kådda (tiedote koltansaameksi)

Back to top